Jańa maskulındík: erlerge degen áleumettík qysym qalaı ózgeríp jatyr?
Qazaqstan strategıyalyq zertteuler ınstıtutynyń (QSZI) derekterí qazírgí qoǵamdaǵy er adamnyń rólín qaıta qarau qajettígín kórsetíp otyr. Zertteu jaıly Aqshamnews.kz tílshísí tolyǵyraq bayandaıdy.
Olardyń sońǵy áleumettík zertteuínde erlerdíń 52,5%-y "jūmys oryndary jetíspegen jaǵdaıda er adamdar áıelderge qaraǵanda basymdyqqa ıe boluy kerek" degen píkírmen kelísken.
Bíraq būl - bılík etu nemese ústemdík turaly emes. Būl - qoǵamnyń erlerge júktegen moraldyq jáne áleumettík qysymynyń kórínísí.
Genderlík teńdík jáne qysym fenomení
QSZI-díń bas ǵylymı qyzmetkerí Aıgúl Zabırova atap ótkendeı, genderlík taldau tek áıelderdíń jaǵdaıymen shektelmeuí kerek. Júıeníń ekínshí bólígí de bar, ol - erler.
Qoǵam er adamdy "otbasynyń tíregí", "materıaldyq qamtamasyz etushí" rólíne bekítíp qoıǵan.
Alaıda qazírgí zamannyń áleumettík jáne ekonomıkalyq shyndyǵy būl modeldí shaıqaltyp, erlerge jańa qysym formalaryn tudyryp otyrǵany belgílí.
Būrynǵy "asyraushy" beınesí tūraqsyz eńbek naryǵy jaǵdaıynda álsírep, onyń ornyn uaıym men belgísízdík, túsíníksízdík sezímí basty.
Áleumettík beıne: dástúrlí kózqarasty kímder kóbírek ūstanady?
30–45 jas aralyǵy - eń kóp qysym sezínetín top
Būl jasta erlerdíń moınynda ıpoteka, bala tárbıesí, ata-anasyna qamqorlyq sıyaqty jauapkershílíkter artylady.
Qoǵam tarapynan talaptar kóbeıgen árí kúsheıgen saıyn, er adamdar ózíndík bolmysyn saqtap qalu maqsatynda eskí normalarǵa súıenedí.
Áleumettík-demografıyalyq erekshelíkter
Bílím deńgeıí joǵary árí tūraqty jūmysy bar er adamdar patrıarhaldy kózqarastardy sırek ūstanady. Negízgí sebep - ekonomıkalyq qauípsízdík sezímí. Tūraqty jūmysy bar, kásíbı múmkíndíkterí keń er adamdar teńdíktí qauíp emes, tūraqtylyqtyń jańa formasy retínde kóredí.
Al tabysy tómen nemese tūraqsyz kásíbı salalarda eńbek etetín erler úshín patrıarhat «qorǵanysh» funktsıyasyn atqarady. Būl jaǵdaıda jūmys tabu múmkíndígí shekteulí bolsa da, er adam kem degende otbasynyń asyraushysy retíndegí mártebesín saqtaı alady.
Al tabysy tómen erler úshín «bírínshí kezekte er adam jūmysqa tūruy kerek» degen sením - sońǵy áleumettík saqtandyru mehanızmí, óz mańyzdylyǵyn saqtap qalu amaly.
Otbasylyq jaǵdaı jáne moraldyq jauapkershílík
Úılengen er adamdarda «jūmys ístep, tabys tabu - er adamnyń míndetí» degen túsíník kóbírek qalyptasqan.
Bíraq būl bılík emes, qamqorlyq pen moraldyq paryz sezímínen tuyndaıdy.
Al qalada ósken boıdaq jígítterdíń jańa buyny kerísínshe, seríktestíkke negízdelgen róldík modelge bet būrǵan.
Qysymnyń íshkí logıkasy: bılík etu emes, qorǵanu
Patrıarhaldy oılau erler úshín keı jaǵdaıda psıhologıyalyq qorǵanys mehanızmíne aınaldy.
Joǵary tabysqa, tūraqty jūmysqa kepíldík joq qoǵamda «er adam – asyraushy» ıdeyasy olardyń óz-ózín baǵalau júıesín saqtap tūratyn sımvolıkalyq tírekke aınalǵan.
Sarapshy Aıgúl Zabırovanyń sózímen aıtqanda:“Qoǵam erlerden bárín kútedí, bíraq olardyń óz álsízdígín bíldíruge qūqyǵy joq. Osylaısha, patrıarhat tek áıelderdí ǵana emes, erlerdíń ózderín de tūıyqqa tíreıdí”.
Jastar arasynda jańa maskulındílík qalyptasyp jatyr
Jastar arasyndaǵy úrdís ózgeshe. 18–29 jas aralyǵyndaǵy erler men áıelder teńdíktí seríktestík retínde qabyldaıdy. Olarǵa jauapkershílíktí bólísu – erkíndík sezímín beredí.
Būl buyn úshín «er – asyraushy» emes, «er – seríktes» qaǵıdasy mańyzdy. Būryn er adamnyń tabysy men mártebesí onyń jeke qūndylyǵyn anyqtasa, búgínde jas ūrpaq qarym-qatynastaǵy teńdík pen ózara senímdílíkke mán beredí.
Qoǵam qysymy ekí tarapqa da auyr
Bírínshí tolqyn femınızm ókílderí mūny syn kózben qarauy múmkín – olar bılík salasynda erlerdíń ústemdígín eske alady. Bíraq zertteu kórsetkendeı, másele tek bılík deńgeıínde emes, qoǵamdaǵy qarapaıym erlerdíń ómírínde de bar.
Patrıarhat áıelderge shekteu ákelse, erlerge – úlken qysym túsíredí. Osy tūrǵydan qaraǵanda, qazírgí qoǵamdaǵy basty qaıshylyq – ekí tarapqa da bírdeı áser etetín osaldyqtar.
Jańa etıka: er de, áıel de míndettí emes, ekeuí maqsatqa bírge jete alady
Er men áıeldíń arasyndaǵy jańa áleumettík kelísím tíl tabysudan bastalady.
Būrynǵy “er adam míndettí” jáne “áıel adam tıís” formulalarynyń ornyna "Bíz bírge jasaı alamyz" degen ūǵym qalyptasyp keledí.
Naǵyz kúsh – bárín bír adamnyń moınyna artuda emes, jauapkershílíktí bólísude.
Al naǵyz áıeldík - sabyrmen tózude emes, ashyq sóılesude.
Qazírgí qoǵamda maskulındík túsíník transformatsıyalanyp jatyr.
Būl erlerdíń bılíkten bas tartuy emes, qysymnan aryluǵa tyrysuy.
Jańa áleumettík modelde:
- erlerdíń qūndylyǵy tek tabyspen ólshenbeıdí,
- áıelderdíń teńdígí kúrespen emes, seríktestíkpen bekítíledí,
- al qoǵamnyń tūraqtylyǵy jauapkershílíktí bólísumen ólshenedí.
