Internet pen áleumettík jelílerdíń damuyna baılanysty būryn estíp, bílmegen jańa kásíp túrlerí paıda boldy. Solardyń bírí – baıerlík qyzmet. Ásírese Instagram, TikTok, Telegram platformalarynda «baıer bolyp aıyna mıllıon tabuǵa bolady» degen jarnamalar jıí kezdesedí.
Baıerlík degen ne?
Baıer (aǵylsh. buyer – satyp alushy) – sheteldík nemese jergílíktí brendterden tauar satyp alyp, ony basqa adamdarǵa belgílí bír ústeme baǵamen qaıta satatyn adam. Baıerler kóbínese kıím-keshek, ayaq kıím, kosmetıka, brend sómkeler, tūrmystyq tehnıka sıyaqty sūranysqa ıe tauarlardy ūsynyp, satumen aınalysady. Baıerlík kóbíne deldaldyq bıznes bolyp sanalady, yaǵnı baıer tauar óndírushí emes, satyp alushy men tūtynushynyń arasyn baılanystyrushy.
Baıerlík mehanızmí
Baıer jūmysy myna kezeńderden tūrady:
1. Klıent tabu (áleumettík jelí, messendjer arqyly)
2. Tauardy tańdau jáne tapsyrys qabyldau
3. Aldyn ala tólem alu
4. Tauardy shetelden nemese basqa qaladan satyp alu
5. Jetkízu jáne klıentke beru
Tabys kózí:
• tauar baǵasyna qosylǵan ústeme aqy;
• keıde jetkízu qyzmetínen alynatyn paıyz.
Baıerlíktíń qandaı artyqshylyǵy bar?
Bastapqy kapıtaldyń azdyǵy - keı jaǵdaılarda baıer óz aqshasyn salmaıdy, klıenttíń aldyn ala tólemímen jūmys ísteıdí.
Erkín jūmys kestesí - kóptegen baıerler frılans formatynda, úıden jūmys ísteıdí.
Sūranystyń joǵary boluy - ásírese Qazaqstanda sheteldík brendterdíń baǵasy qymbat nemese qoljetímsíz bolǵandyqtan brend tauarlarǵa árdaıym qyzyǵushylyq bar.
Áleumettík jelílerdíń áserí - Instagram men TikTok baıerlerge tegín jarnama jasauǵa múmkíndík beredí.
Baıerlík shynymen baıyta ma?
Baıerlíktíń tabystylyǵy bírneshe faktorǵa táueldí:
Baıerdíń tūraqty klıenttík bazasy bolsa, senímdí jetkízushílermen jūmys ístese, tauar aınalymy joǵary bolsa, marketıng pen jeke brendí damyǵan bolsa bayuuy múmkín. Keıbír derekkózderde tájírıbelí baıerlerdíń aıyna 500 000 – 2 000 000 teńge aralyǵynda tabys tabatyny aıtylady.
Alaıda baıerlíktíń keı jaǵdaıda tapsyrysy tūraqsyz, básekelesterí óte kóp, logıstıkaǵa táueldí, valyuta baǵamynyń áserí men alayaqtarǵa jolyǵyp qalu sıyaqty táuekelí bar. Jańadan bastaǵan baıerler aıyna 100 000 – 300 000 teńgeden artyq tabys tappaıtynyn jazady.
Baıerlerge kezdesuí múmkín kedergíler:
• klıenttíń senímsízdígí;
• tauardyń joǵaluy nemese keshíguí;
• qaıtarym men shaǵymdar;
• kedendík máseleler;
• salyq tóleu máselesíníń rettelmeuí.
Dál osy faktorlar baıerlíktíń tūraqty bızneske aınaluyna kedergí keltíruí múmkín.
Internettegí kurstar men shynaıy ómír
Áleumettík jelídegí kurstarda baıerlík «jeńíl aqsha kózí» retínde kórsetíledí. Alaıda tájírıbelí baıerlerdíń píkírínshe kurs tabysqa kepíldík bermeıdí, negízgí tabys tájírıbe men tanystar, baılanys arqyly keledí, alǵashqy aılarda shyǵyn boluy múmkín.
Qorytyndy
Baıerlerdíń sózíne sensek, baıerlík ózínen-ózí baıytpaıdy. Būl keı adamdar úshín qosymsha qomaqty tabys kózí, al keıbíreuler úshín tolyqqandy bıznes boluy múmkín. Tabysy tūraqsyz, táuekelí joǵary bolǵanymen qatar baıerlík belsendí eńbek etudí talap etetín kásíp.
