Búgín Abaı unıverıstetínde aqyn, jurnalıst, etnograf, Qazaqstannyń eńbek síńírgen qaıratkerí Qasymhan Begmanovtyń «Kóktemge hat» atty án-jyr keshí ūıymdastyryldy. «Adal azamat» jobasy ayasynda ótken taǵylymdy sharada qalamger jastarmen ashyq sūhbat qūryp, poezıya men án arqyly júrek syryn aqtardy. Kóktem lebíndeı sezílgen būl ruhanı kesh studentterdíń ádebıetke degen qyzyǵushylyǵyn arttyryp, áserlí dıalog alańyna aınaldy.
Qazaq ruhanıyatynyń kórnektí ókílí Qasymhan Begmanov – jyr men tarıhty, sezím men zerdení sabaqtastyra bílgen qalamger. Jarty ǵasyrǵa juyq uaqyt boıy ádebıet pen jurnalıstıka salasynda ónímdí eńbek etíp, ūlt mūrasyn túgendeuge, ruhanı qūndylyqtardy dárípteuge súbelí úles qosqan ádebıet ókílí. Aqynnyń syrshyl poezıyasy talaı buyn oqyrmannyń júregíne jol tauyp, ásírese jastardyń sezím álemímen úndesíp, úılesím tapqan. Unıversıtettíń ónersúıer jastary qadírlí qonaqty erekshe yqylaspen qarsy alyp, ruhanı keshtí shynaıy qūrmet pen ystyq yqylasqa bóledí.
– Búgíngí shara sízderge arnalǵan, jastar. Būl keshte kóktemge degen saǵynyshtaryńyzdy basyp, mahabbat turaly jyr-shumaqtar oqımyz. Sízdermen jolyǵyp otyrǵanyma quanyshtymyn. Sūraqtaryńyzdy qoıyp, ashyq, syrly sūhbat júrgízeıík, – dep aǵynan jaryldy aqyn. Aqynnyń būl sózí keshtíń shyraıyn kírgízíp, jınalǵan qauymdy erkín de emen-jarqyn áńgímege jeteledí.
Kesh barysynda unıversıtettíń ónerlí jastary kópshílíkke keńínen tanymal «Ol kóktem oralmaıdy», «Baqyttymyn ózíńmen» ánderín shyrqap, kórermen kóńílín kókjıekke samǵatsa, Orazaly Dosbosynov atyndaǵy jas aqyndar ortalyǵynyń múshelerí aqynǵa arnaǵan jyr joldaryn tebíreníspen shyrqady. Respublıkaǵa tanymal akademık-ǵalymdar, aqyn-jazushylar men jurnalıster ruhanı sharanyń qadírmendí qonaǵyna aınalyp, ádebıet pen ónerdíń altyn arqauyn jalǵaǵan keshtíń kuásí boldy.
Shara barysynda Shaba Ádenqūlqyzy Qasymhan aqynnyń «Armanym edíń», «Meníń de dauysym estíler» ánderín naqyshyna keltíre oryndasa, jas ánshí Jaqsybek Qalelbek «Men súıgen qyzdar» ánín áuelettí. Al Aqsūńqar Aqynbabaqyzynyń oryndauyndaǵy «Toǵyspaǵan taǵdyrym» ání kórermen júregíne názík mūń syılap, zal íshí únsíz tolǵanysqa bólendí.
Keshtíń sońy syrly áńgímege ūlasyp, aqyn men studentter arasynda shynaıy dıalog órbídí. «Ǵashyqtyq degen ne?» degen júrekke jaqyn saualǵa jauap retínde oqylǵan zaldaǵy jas kórermenníń jan dúnıesín dír etkízíp, mahabbattyń máńgílík taqyryp ekenín taǵy bír márte aıqyndaǵandaı. Sondaı-aq «Sherlí Túrkístan» tarıhyna qatysty tereń saual qoıylyp, zertteushí aqyn tarıh taǵylymyn tarqata aıtyp, ótken men búgíndí sabaqtastyrǵan mazmūndy oılarymen bólístí.
Án men jyrdyń áuení qatar órbígen romantıkalyq kesh studentterdíń kókeıíndegí saualdarǵa jauap beríp qana qoımaı, olardyń ruhanı kókjıegín keńeıtíp, ádebıetke degen íńkárlígín arttyrdy. Júrek túkpíríndegí názík sezímderdí qozǵaǵan būl júzdesu júrekterge jylu, kóńílge shuaq syılaǵan taǵylymdy basqosu boldy.
