Qytymyr qatal qysy bar Astanada ósken qyzdyń top etíp Afrıka dalasyna qonys audaruyn elestete alar ma edíńíz? 23 jastaǵy elorda tūrǵyny Danel Bersebaeva Frantsıyadaǵy magıstrín Senegaldaǵy volonterlík qyzmetímen qatar alyp júr. Aqshamnews.kz tílshísí aq adal armanynyń artynan ergen arudan Afrıkanyń aptap ystyǵynda jergílíktí mektep oqushylaryna qalaı sabaq beríp júrgenín sūrap bíldí.
Astanadan Afrıkaǵa deıíngí jol
Danel Bersebaeva Astanada dúnıege kelíp, sonda ósken. Bala kúnínen bílímge qūshtar bolǵan aru 18 jasynda Ońtústík Frantsıyaǵa oquǵa túsíp, frantsuz tílínde "Psıhologıya" mamandyǵy boıynsha bakalavrıatty támamdady. Oqu barysynda Belgıyada bír semestr studenttík almasu baǵdarlamasymen bílím alyp, keıín Marsel qalasyna magıstraturaǵa túsedí.
Afrıkaǵa deıín ol Frantsıyadaǵy Airbus aerokosmostyq kompanıyasynyń shtab-páterínde, HR departamentínde jūmys ístegen. Tūraqty jūmysy, Europadaǵy jaıly ómíríne qaramastan ol ózge qūrlyqtaǵy ómírge qyzyǵushylyǵyn ysyryp tastaı almaǵanyn jetkízdí.
"Men afrıkalyq mádenıetke būrynnan qyzyǵamyn: Nıgerıya, Kongo, Kamerun, Ońtústík Afrıka ónerpazdarynyń kontsertteríne jıí baratynmyn. Afrofestıvalderge qatysatynmyn. Ár qalada júríp túrlí bı stılín úırendím. Bír kezderí osy ortany syrttaı ūnatu azdyq etíp, būl kontınentke turıst emes, naqty mıssıyamen barǵym keldí", – deıdí ol.
Danel ózí úshín eń negízgí qūndylyq - bílím alu, jańa dúnıení baıqap kóru ekenín atap óttí.
"Men qaıda júrsem de bílímím men bírneshe tíl bílgenímníń arqasy dep bílemín. Sol úshín de Afrıkaǵa aparatyn joldyń míndettí túrde bílímge qatysty bolǵanyn qaladym", – dep túsíndíredí ol.
Senegaldaǵy jańa ómír
Danel Batys Afrıkadaǵy Senegal elíníń astanasyna (Dakar - esk.) unıversıtettík almasu baǵdarlamasymen kóshíp bardy. Baǵdarlama sharty boıynsha bír aı unıversıtette oqyp, semestrdíń qalǵan bólígínde volonterlík qyzmet atqarady.
"Men qazír bastauysh mektepte sabaq beremín. Sonymen qatar, óńírlerdí aralap, mektepterge keńse tauarlaryn taratuǵa kómektesemín. Assotsıatsıyaǵa demeushíler tabu, qūjattarmen jūmys ísteu de kúndelíktí sharuamnyń bír bólígí", – deıdí ol.
Daneldíń Dakardaǵy kúní erte bastalady. Tańǵy 9-dan bastap 7–10 jastaǵy balalarǵa matematıka, frantsuz grammatıkasy, geografıya jáne aǵylshynnan sabaq beredí. Sondaı-aq, ár saǵat saıyn basqa synyptarǵa kíredí.
Eń qyzyǵy, ol kún saıyn "dınamıkalyq úzílís" jasap, balalarmen jergílíktí hıtterge bılep, sergítu sátterín jıí jasaıdy. Tústen keıín ne áríptesterímen tamaqtanady, ne jaǵajaıǵa baryp demalyp, keıde jeke sharualaryn bítíredí.
"Dalaǵa shyqsań, monshaǵa kírgendeı bolasyń"
Danel Afrıkadaǵy adaptatsıya kezeńí qalaı ótkenín áńgímelep berdí. Ol oǵan eń qıynǵa soqqany Afrıkalyq klımatqa úırenísu ekenín aıtty.
"Syrtqa shyqsań, ystyq monshaǵa kírgendeı bolasyń. Men onyń ústíne eń ystyq mausymda keldím: jańbyr da kóp jauady, masa kóp. Frantsuzsha erkín sóılegendíkten, tíl jaǵynan qıyndyq bolmady. Senegaldyq aktsentke de úıreníp qaldym. Alaıda aua raıyna bastapqyda úıreníse almadym", – deıdí ol.
Dese de, ol senegaldyq búldírshínderdíń bílímge degen qūshtarlyǵy tántí etkenín aıtty.
"Olar - ómírge qūshtar, óte kóńíldí balalar. Tapsyrmalarǵa jauap beríp, taqtaǵa shyqqandy jaqsy kóredí. Mūǵalímge kómektesuge, qyzmet etuge, qūrmet kórsetuge daıyn tūrady. Ierarhıyany qatty baǵalaıdy: tanysqanda míndettí túrde qolyńyzdy alyp amandasady, qyzdar “sálem beru” sıyaqty ıshara jasaıdy", – deıdí ol.
Daneldí ne nárse qatty tańǵaldyrdy?
Qazaqstandyq arudy aua raıynan basqa tańǵaldyrǵan tūstar da az emes.
"Keıbír er adamdar kóp áıel alu turaly óte ashyq túrde aıtady. Bíraq aqyr ayaǵynda ózderí bír áıeldíń ózíne "áreń shydaıtyndaryn" aıtyp kúledí. Taǵy bír tańǵaldyrǵany – bastauysh mektepte mūǵalímder balalardy beldíkpen ūruy. Mūny olar “tárbıe” dep qabyldaıdy", – deıdí ol.
Onyń baıqauynsha, Senegalda er adamdar áıelderge qaraǵanda anaǵūrlym sabyrly, ūyańdau. Sonymen qatar ol Qazaqstan men Senegaldyń ūqsastyǵyn da atap berdí:
-
ekí elde de otbasy, qonaq kútu dástúrí, úlkendí qūrmetteu óte mańyzdy;
-
ortaq dastarqan, bír tabaqtan tamaqtanu mádenıetí bar;
-
adamdar qauymdasyp, bír-bíríne súıeníp ómír súredí.
Álem sen oılaǵannan da qyzyq: qazaqstandyq jastarǵa úndeu
Sūhbat sońynda Danel qazaqstandyq jastarǵa erekshe tílegín jetkízdí:
"Álem sen oılaǵannan da qyzyq, meıírímdí jáne qauípsíz. Basqalarǵa qarap, trendterge ermeı, óz íshkí dauysyńdy tyńda. Seníń armandaryń míndettí túrde “keremet” boluǵa nemese kópshílíkke ūnauǵa tıístí emes. Eń baqytty adamdar qashan da óz jolyn ózí tańdaıtyndar. Típtí sol joldy syrt kóz túsínbese de meılí. Eger júregíń sení basqa elge, basqa kásípke, basqa ómírge shaqyrsa qoryqpaı qadam jasap kór", – dep ayaqtaıdy áńgímesín Danel.
suretter: keıípkerdíń jeke mūraǵatynan