Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaev Digital Qazaqstan strategıyasy azamattardyń ómírín jeńíldetuge baǵyttalǵan naqty nátıjelí qūjat boluy tıís ekenín aıtty, dep habarlaıdy Aqshamnews.kz tílshísí.
Prezıdenttíń aıtuynsha, eldegí memlekettík qyzmetterdíń 90 paıyzdan astamy onlaın formatqa kóshkenímen, vedomstvoaralyq aqparattyq júıeler álí tolyq bíríktírílmegen. Sondyqtan memlekettík apparatty tsıfrlandyrudy jedeldetu qajet.
"Memlekettík apparat qyzmetín tsıfrlandyrudy jedeldetu qajet. Jedeldík pen sapa barlyq kezeńde basymdyqqa aınaluǵa tıís. Adamdardy júgírtíp, áure-sarsańǵa salmaı, derekterdí barynsha qoljetímdí etu kerek", – dedí Qasym-Jomart Toqaev.
Prezıdenttíń píkírínshe, Digital Qazaqstan strategıyasynda qaǵazbastylyqty azaıtyp, íshkí protsesterdí túbegeılí qaıta qūruǵa basymdyq beríluí tıís.
"Tsıfrlandyru men byurokratıya – ot pen su sıyaqty bír-bíríne kereǵar qūbylystar. Bíz zamanauı tehnologıyalardy eskírgen byurokratıyanyń tar sheńberíne qamauǵa tyryspaı, jańasha jūmys ísteudí úırenuímíz kerek. Zamanauı tsıfrlyq memleket jasandy ıntellektke beıímdelíp, auqymdy derekter qoryn tıímdí paıdalanuǵa míndettí", – dedí Memleket basshysy.
Prezıdent tsıfrlandyru úderísíníń bayau júríp jatqanyn aıtyp, Úkímetke memlekettík apparatty túbegeılí transformatsıyalau míndetín júktedí. Būl jūmysty úılestírumen Jasandy ıntellekt jáne tsıfrlyq damu mınıstrlígí aınalysady.
Sondaı-aq Prezıdent vedomstvo jyl sońyna deıín azamattarmen, bıznes ókílderímen jáne memlekettík organdarmen ózara árekettesudíń jańa formatyna kóshude úlgí kórsetuí tıís ekenín atap óttí.
Memleket basshysy AI-Sana baǵdarlamasyn odan árí damytyp, naqty nátıjelerge qol jetkízudí tapsyrdy.
Sonymen qatar Qasym-Jomart Toqaev otandyq IT-bıznestí damytuǵa erekshe nazar audardy. Onyń aıtuynsha, Astana Hub bazasynda kásípkerler úshín qolaıly jaǵdaı jasalǵan. Qazírgí tańda Qazaqstannyń IT qyzmetteríníń eksportynan túsken tabys 1 mıllıard dollarǵa juyqtaǵan.
Prezıdent zıyatkerlík óním shyǵaryp, ony shetel naryǵyna ūsynatyn jobalarǵa memlekettík qoldau kórsetu qajettígín atap óttí.
Būdan bólek, Memleket basshysy jasandy ıntellekt tehnologıyalaryn óndírís salasyna engízu máselesíne toqtalyp, ony ekonomıkanyń naqty sektorynda keńínen qoldanu tehnologıyalyq táuelsízdík pen ekonomıkalyq ósímníń mańyzdy faktory ekenín aıtty.
Úkímetke ónerkásíp salasyna ozyq tehnologıyalardy engízu úshín yntalandyru tetíkterín ázírleu tapsyryldy.
Prezıdent sondaı-aq tsıfrlyq tólem ınfraqūrylymyna qatysty máselege de toqtaldy. Onyń aıtuynsha, Ūlttyq bank tsıfrlyq qarjy ınfraqūrylymyn qūryp, bankaralyq QR-tólemder, audarymdar jáne tsıfrlyq teńgemen esep aıyrysu qyzmetterín íske qosqan.
"Būl tólem tízbegíndegí deldaldar sanyn qysqartyp, shyǵyndardy aıtarlyqtaı azaıtuǵa múmkíndík beredí. Bankter zań boıynsha osy ınfraqūrylymǵa qosyluǵa míndettí. Alaıda keıbír írí bankter būl talapty oryndaudy sozbalańǵa salyp otyr", – dedí Qasym-Jomart Toqaev.