Elímízde ajyrasu jıílep, kóptegen otbasy úshín qalypty jaǵdaıǵa aınalyp barady. Bíraq erlí-zaıyptynyń kóbí "zańdy neke" men "azamattyq neke" arasyndaǵy aıyrmashylyqty, ajyrasqanda múlík pen nesıeníń qalaı bólínetínín tolyq túsíne bermeıdí. Zańger Arman Shárípov Aqshamnews.kz tílshísíne erlí-zaıyptylardyń eń kóp qatelesetín tūstaryn túsíndíríp, qūqyǵyn qalaı qorǵau keregín aıtyp berdí.
Arman Shárípov
zańger, qūqyq qorǵaushy
Zańdy neke men azamattyq neke: aıyrmashylyǵy jer men kókteı
Zańgerdíń aıtuynsha, eń úlken qate túsíník – zańdy nekení de, bírge tūrudy da "báríbír bírdeı" dep qabyldau.
"Kóp azamat zańdy neke men azamattyq nekení shatastyrady. AHAT-ta tírkelmeı, jaı ǵana bírge tūryp jatqan jas jūbaılar "bárín bírge aldyq, demek bárí teń bólínedí" dep oılaıdy. Būl – qate", – deıdí Arman Shárípov.
Eger neke resmı túrde tírkelgen bolsa, onda sol kezde alynǵan:
-
jyljıtyn múlík (kólík, tūrmystyq tehnıka, jıhaz jáne t.b.),
-
jyljymaıtyn múlík (páter, úı, jer),
-
nesıe, qaryzdar,
-
jalaqy, syıaqy, basqa da kíríster
– barlyǵy ortaq múlík.
Otbasy kodeksíne sáıkes, būl múlík jalpy ereje boıynsha, ekíge – 50/50 úlespen bólínedí.
Erlí-zaıyptylar keıde ajyrasqanda tek nekení būzudy oılaıdy da, múlíktíń taǵdyryn ekínshí kezekke qaldyrady. Shyn mánínde, olar:
-
ózara kelísímmen (notarıus arqyly) "myna páter – seníkí, mynasy – meníkí" dep jazbasha kelísímshart jasaı alady;
-
nemese sot arqyly múlíktí bólu turaly talap-aryz beríp, teń nemese úlesterín naqtylaudy sūraı alady.
Mańyzdysy, talap-aryzdy ajyrasyp jatqanda nemese keıín de beruge bolady.
Múlíktí tek áıel nemese erkek tólep alǵan jaǵdaıda ne bolady?
Qazír qoǵamda áıel jūmys ístep, tabys tauyp, úı, kólík, tehnıka alyp, al er adam úıde jatyp alyp, qabyrǵaǵa shyrt túkíríp, aqsha tappaıtyn jaǵdaılar da jıí. Osyndaıda: "sonda da bárín ekeumízge teń qylyp bólu ádíl me?" degen sūraq kóp tuyndaıdy.
"Iá, zań boıynsha zańdy nekede alynǵan múlík ortaq jáne ádette teń bólínedí. Bíraq būl jerde sot bír ǵana 50/50 qaǵıdatyna súıeníp qatyp qalmaıdy", – deıdí zańger.
Eger áıel ózí ǵana jūmys ístep, tabys tauyp, sol aqshasyna úı, kólík, múlík alǵanyn, kúıeuí eshqandaı úles qospaǵanyn dáleldep kórsete alsa, sot mūny míndettí túrde eskeredí.
Sondyqtan mūndaı jaǵdaıda áıelge:
-
eńbek ótílí, jalaqy turaly anyqtamalar,
-
satyp alu-satu kelísímsharttary,
-
tólem túbírtekterí,
-
bank kóshírmelerí
sıyaqty qūjattardy jınap, sotqa dálel retínde ūsynu óte mańyzdy.
Ajyrasyp, qaıta qosylǵandar jáne azamattyq nekedegí nesıe jaıy
Taǵy bír keń taraǵan stsenarıı: erlí-zaıyptylar ajyrasyp ketkenímen, bíraz uaqyttan soń qaıta qosylady. Alaıda nekesín qaıtadan AHAT-ta tírkemeıdí. Osy aralyqta bírge tūryp, múlík alady, nesıe, ıpoteka rásímdeıdí. Arman Shárípovtyń túsíndíruínshe, mūndaı jaǵdaıda olardyń nekesíníń mártebesí – azamattyq neke. Yaǵnı jaı ǵana bírge tūru.
"Azamattyq nekede alynǵan múlík zań boıynsha avtomat túrde 50/50 bolyp bólínbeıdí. Būl jerde sot ár jaǵdaıdy bólek qarap, kím qanshalyqty úles qosty, kím nesıe aldy, kím tóledí soǵan qaraıdy", – deıdí ol.
Mysaly, nesıe kúıeudíń atyna rásímdelgen, bíraq tólemníń bárín áıel ózí jasap júrgen nemese ıpoteka, nesıe tólemderín áıeldíń jalaqysynan ūstap otyrǵan jaǵdaılar boluy múmkín. Mūndaı kezde de bárín teń bólu míndettí emes. Áıel óz eńbegín, tólegen somalaryn qūjatpen rastasa, sot ony da nazarǵa alady.
Máseleníń negízí – kóp jūp eshqandaı jazbasha kelísím jasamaıdy, barlyǵy auyzsha júredí. Al auyzsha kelísímdí dáleldeu úshín:
-
kuágerlerdíń sózí,
-
aqsha audarymdarynyń tarıhy,
-
hat-habar, jazbalar
sıyaqty janama dálelderge júgínuge tura keledí.
"Úılenbeı tūryp jazbasha kelísím jasauǵa ūyalmańyzdar"
Arman Shárípov osy tūsta sheteldík tájírıbení mysalǵa keltíredí:
"Kóp elde jūptar úılenbeı tūryp-aq meılí zańdy neke bolsyn, meılí bírge tūru bolsyn míndettí túrde otbasylyq kelísímshartqa otyrady. Ol jerde ajyrasqan nemese aıyrylysqan jaǵdaıda múlík, nesıe, bıznes qalaı bólínetíní naqty jazylady", - deıdí.
Zańgerdíń aıtuynsha, Qazaqstanda da nekege deıíngí/nekelík kelísímshart zańda bar, tájírıbede qoldanylady. Bíraq, ókíníshke qaraı, óte sırek.
Maman jastarǵa úılenbeı tūryp kelísímshartqa otyrudy ūsynady.
"Neke qūrǵanda da, azamattyq nekede bírge tūrǵan jaǵdaıda da jūptar aldyn ala jazbasha kelísím jasaudan ūyalmauy kerek. Ásírese azamattyq nekede júrgenderge árbír írí satyp aludy (úı, kólík, jer, tehnıka), kímníń aqshasyna, qaı úleste alynǵanyn jazbasha bekítíp, múmkín bolsa notarıus arqyly rásímdegen dūrys. Qolhat, kelísím, ortaq menshík turaly belgílerdí saqtau, tólemderdí bír adamnyń ǵana kartasynan jasasa, túbírtekterín joǵaltpaı jınau qajet. Sonda erteń ekí jaqqa ketíp qalǵan jaǵdaıda, azamattyq nekede bolsańyz da, qolyńyzda naqty dálel bolady. Sotta óz múddeńízdí qorǵau áldeqaıda jeńíldeıdí", - deıdí zańger.
Sondaı-aq, ol jastarǵa qūqyqtyq tūrǵydan sauatty boluǵa, sheshímdí emotsıyamen emes, oılanyp qabyldauǵa, túsínbegen jerín ǵalamtordan oqyp qana qoımaı, zańgerge, advokatqa baryp, keńes aluǵa keńes berdí.
