Vedomstvo basshysy Aıda Balaevanyń aıtuynsha, ol YuNESKO qaǵıdattaryna sáıkes jergílíktí jáne halyqaralyq deńgeıde jūmysty qamtıtyn úsh negízgí baǵyt boıynsha júıelí sharalarǵa negízdelgen.
«Bírínshí baǵyt – Dúnıejúzílík mádenı jáne tabıǵı mūrany qorǵau jóníndegí konventsıyaǵa sáıkes, YuNESKO qorǵauyndaǵy eskertkíshtermen keshendí jūmys júrgízu. Ekínshí, YuNESKO konventsıyasynyń qaǵıdattaryna sáıkes, materıaldyq emes mádenı mūrany nemese «jandy» mūrany saqtau jáne qoldau. Úshínshí baǵyt – YuNESKO-nyń «Álem jady» baǵdarlamasy ayasynda qūjattyq mūrany saqtau, onyń qoljetímdílígí men tanyluyn qamtamasyz etu», – dep atap óttí mınıstr.
Sonymen qatar, Qazaqstanda materıaldyq emes mádenı mūra obektíleríníń elementteríníń Ūlttyq tízímí qaıta qaraldy. Materıaldyq emes mádenı mūra elementteríníń Ūlttyq tízímín qaıta zerdeleu nátıjesínde, būǵan deıíngí 45 elementtíń sanyn 79 elementke deıín arttyrdy. Qazírgí kezde Qazaqstannyń atynan Adamzattyń materıaldyq emes mádenı mūrasy tízímíne 14 element engízílgen.
Búgínde elímízdegí tarıhı-mádenı mūra obektíleríníń sany 25 myńnan asady. Atap aıtqanda, respublıkalyq mańyzy bar tarıhı jáne mádenı eskertkíshter tízímínde 265 eskertkísh bolsa, jergílíktí mańyzy bar 12 myńnan asa tarıhı jáne mádenı eskertkíshí tírkeldí.
YuNESKO-nyń Búkílálemdík mūra tízímínde elímízdíń 10 tarıh jáne mádenı eskertkíshí bar.