Itkóılek nemese ıtjeıde - jańa tuǵan sábıge qyrqynan shyqqansha kıgízíletín dástúrlí kıím. Qazírgí tańda ony arnaıy tígíp kıgízu sırek kezdeskenímen, yrymdyq mání saqtalyp, jas analar náresteníń alǵashqy kıímín yrym retínde sábı kútíp júrgen kelínshekterge beretín dástúr jalǵasyp keledí. Aqshamnews.kz tílshísí ıtkóılek atauynyń tórkínín jáne onyń mán-maǵynasyn zerdelep kórdí.
Itkóılektí būryn óte jūmsaq matadan - shyt, sısa, bátes, bózden tígíp, tígísín balanyń denesíne batpau úshín syrtyna qaratyp jórmelegen. Kıímníń etegí men shetterín búkpeı, keń etíp píshuí balanyń jaqsy ósíp, ūzaq ǵūmyrly bolsyn degen tílekten tuǵan. Keıde ony kóp jasaǵan adamnyń kıímíníń qıyndysynan tígetín yrym da bolǵan.
QR ŪM materıaldary boıynsha suretín salǵan J. Sháıken.
Dástúrdíń ıtke baılanystyryluy turaly etnograf Dosymbek Qatran bylaı deıdí:
"Qazaqta ıt - ósíp-ónudíń, berekeníń nyshany. Qyrqynan shyǵu kezínde balanyń shashy men tyrnaǵy alynǵan soń, ıtkóılekke táttí-dámdí qosyp túıíp, ony ıttíń moınyna baılaıdy. Sosyn ıttí quyp jíberedí. Sol kezde balalar ıttíń sońynan júgíríp, ílíngen táttíní aluǵa tyrysady", - deıdí etnograf.
Būl ǵūryp "ıt quu" dep te atalady. Negízgí mání - ıttíń qyryq jany bar, pále-jalany ózímen bírge alyp ketedí degen senímnen tuǵan. Sondaı-aq bala ıt sıyaqty júırík, alǵyr, "ıtjandy" bolsyn degen yrym bar. Qazaqta "ıtjandy" sózí tózímdí, berík adamdy bíldíredí.
Surette ıtkóılek baılanǵan ıttí qualau sátí beınelengen. Avtory: Ospanūly E. "Qazaq halqynyń salt-dástúrlerí. Balalyq shaq, úılenu. Grafıka " (Almaty, 2009) atty eńbekten.
Itkóılek atauyna qatysty halyq arasynda qyzyqty ańyz da bar. Ańyz boıynsha, Alla adamdy jaratqanda, kíndígínen qalǵan bír shókím balshyqtan ıttí jaratypty. Kíndík balshyǵynan jaralǵan soń, alǵashynda onyń terísí túksíz, jalańash bolypty. Íbílís Adamǵa tíl tıgízíp, betíne túkírgen kezde ıt ony qorǵap, Íbílíske tap beredí. Ashulanǵan Íbílístíń qaharynan ıt tońyp óledí. Alla onyń erlígíne rıza bolyp, qaıta tíríltíp, denesín qalyń terímen qaptaıdy. Sol kóneden berí ıt - adamnyń eń senímdí serígí sanalǵan.
Jańa tuǵan balany da bále-jaladan qorǵau úshín ıtkóılek kıgízu osy nanymnan qalǵan delínedí. Būryn balanyń ıtjeıdesín jaugershílíkke ketken er-azamattar típtí boıtūmardaı kóríp, ózímen bírge alyp júrgen.
Etnograftardyń aıtuynsha, ıtkóılektí bala súımegen kelínshekter de yrymdap alady. Kıímdí bergende onyń bír shetínen kíshkene kesíp alu dástúrí bar. Sondyqtan qazaqtar ıtkóılektí qasterlí būıym sanaıdy.