Kúz - aqyndar úshín erekshe mausym. Tabıǵattyń boyauy qalyńdap, aspan tūnjyrap, japyraqtyń sybdyry jan dúnıeńníń úníndeı estíletín mezgílde ár aqyn óz júregíníń kúzín jyrlaıdy: bírí ótkenge saǵynyshpen úńílse, endí bírí sabyr men tynyshtyq ízdeıdí.
Qazaqtyń Bas aqyny - Abaıdan bastap tabıǵattyń osy mezgílín surettemegen, jyryna kúzgí kóńíldíń kúıín arqau etpegen aqyn kemde kem. Qazírgí qazaq poezıyasy ókílderíníń názík sezím men tolǵanysqa toly "kúzgí" jyrlaryn nazaryńyzǵa ūsyndyq, óleńsúıer oqyrman!
Qalqaman SARIN
Kúzgí kórínís
Kóńíldí qońyr salqyn saz júdetíp,
Kóz jettí ketkeníne jazdyń ótíp.
Qūlaıdy japyraqtar qūba taldan,
Kúreń kúz qūdíretíne taǵzym etíp.
Keshí edí solqyldaǵan kúzdíń suyq,
Ne shara, jasyl jazdan úzdírse úmít?
Bazary tarqap ketken baq íshínde
Kútíp tūr áldekímdí Qyz kúrsíníp.
Jas taldyń aptyqqan jel esín aldy,
Qūrǵyrdyń qylyǵy joq esh ūnamdy.
Jylaǵan japyraqtyń jetím kúıí,
Áp sátte kóńílíme kóshíp aldy.
Arqanyń óńmenímnen óttí jelí,
Kúderín qaıtqan qūstan kók te úzedí,
Bozbauyr bala būlttar bozdap tūryp,
Boraǵan qystan habar jetkízedí.
Bálkím būl kezdesu me tūńǵysh, ap-paq,
Baqtaǵy qyz da sabyr tūrdy saqtap.
...Bír jígít sūr kóshege kórík beríp,
Keledí qyzyl-jasyl gúl qūshaqtap.
Elemeı qyrdy gúlsíz, kúndí nūrsyz,
Kezdesíp tūrdy ekeuí. ...Tūrmyn únsíz.
Batyrǵan mení mūńǵa qońyr Kúz ben
Jígíttíń qolyndaǵy gúl ǵūmyrsyz...
Kúz ben bíz
Sary tústí saǵynyshtan Kúz monshaq,
Taǵyp alyp taǵy keldí bízdí ańsap.
...Kózderíńdí tūrdy menen jasyryp,
Kírpíkteríń qyzǵanshaq.
Sūr qalaǵa syr aıtady syńsyp Kúz,
Al, ekeumíz kúzde ashylǵan búrshíkpíz.
Kírpíkteríń kúní-túní kúzetken,
Kózíńdegí sezím be edí kírshíksíz?!
Sezím eken saqtaǵany sol kózdíń,
Kıyalǵa eríp bír álemdí men kezdím.
Kúnníń álsíz sáulesíne jylynyp,
Kóz íshínde keríledí kerbez – mūń.
Jasyl baqtyń japyraǵyn ūrlap Kúz,
Jatyr áne. Sírá bízder tym jatpyz?
Kóshe boılap kele jattyq syrlasyp,
Únsízdíktíń ún taspasyn tyńdap bíz.
Emís-emís qos júrektíń dúrsílí,
Estíledí, būl – mahabbat tylsymy.
Ózíń jaıly oılarymdy ūrlaıdy,
Kúzgí jańbyr. Tamshylardyń tyrsyly.
KÚZ...
Kúńírengen, kúrsíngen kúzdíń auyr
Mínezíne úırengen bízdíń auyl.
Būıra shańyn kóteríp qyrat-qyrdyń,
Berekesín bír sátte būzdy dauyl.
Janarymda jabyrqap jaz jylady,
Jylaǵany emes pe, qazdyń ání?!
Qaıran meníń júregím, qaıtqan qūstyń,
Qanatynan úzílgen sazdy ūǵady.
Jańa mezgíl jelbírep jalauy tík,
Jaulap aldy jer betín qalauy ūtyp.
Jyly ólkeníń jamalyn jasqa shylap,
Qara aspannyń kózí tūr qarauytyp.
Jadyraǵan jazdyń da kúıí osal tym,
Mezgílí óttí.
Qūs júdeu, ūya salqyn.
...Kúzdíń jyryn jazady bír Qūdíret,
Bír ǵajaıyp qalammen sıyasy altyn.
KÚZDÍŃ SOŃǴY QOLTAŃBASY...
Qys ta keldí.
Taıdy taǵy Kúz sertten.
Qar jauyp tūr kúıge ūlasyp bíz shertken.
Qara jerdíń aıǵyz - aıǵyz kelbetí,
Qara qoıdyń terísíndeı tūz sepken.
Óldí mezgíl, jete almastan armanǵa az,
Ózgermegen tek tákáppar Tau mańǵaz.
Qar astynan jylytady janymdy,
Keshe ǵana kúzge ókpelep qalǵan Jaz.
Qaharly qys, qatalsyz - au, kekshílsíz...
Kóńílderden qońyr mūńym kóshtí únsíz.
Qara aspannan appaq ūlpa jaudyrǵan,
Qūldyq ūrdym Qūdíretke esh mínsíz!
Janaryńda jylt-jylt etíp shyq kúmís
Aı, qarasha, qauysty qūsh, úttí qūsh!..
Amalyń joq, amanat et armandy -
Aldymyzdan aq boz míníp shyqty qys..
Júregímde salqyndyq bar azdaǵan,
Salqyn júzben kóz tastaıdy áz - ǵalam...
Kúzge ǵashyq aqyn edím qaıteıín,
Kúz turaly Odany álí jazbaǵan.
Sanamdaǵy saǵynyshty būǵaulap,
Qarashadan qar ūshady qylaulap.
Bízdíń sherdí tarqatatyn ún - túnsíz,
Kúzdíń sońǵy qoltańbasy - mynau baq.
Aqberen ELGEZEK
Avtokólík terezesíndegí kúz
Anau jerde sarǵayady top qaıyń,
Mende mūń bar, al olarda joq uaıym.
Kóktemge olar asyǵady,
Men bolsam…
Máńgílíkke jaqyndaımyn sát saıyn.
«Tabıǵatty óler» deıdí ūly Abaı,
(Men būl sózge qalaı tūram jylamaı?)
Ólgen álem – kóktem kelse, tíríler,
Gúl bítkennníń kózí ashylar shyradaı.
«Adam ólmes» dep aıtady sol Abaı,
Sol úmítten júregímde tolady Aı.
Al tabıǵat ūjymaqta dúr etíp,
Qaıta búrlep, nūr ańqysa
bola ma-aı?!
«Qaıtyp kelíp oınap, kúlu» joq, bílem,
Nege onda ólmeıtíndeı bop júrem?
Tústerímde jalańayaq bala bop,
Keshíp júrem gúl alqabyn aq kíleń.
Alys jaqtan sap-sary bop top qaıyń,
Jaınap tūrar, nege olarda joq uaıym?
Tal kúnáníń ne ekenín bílmeıdí…
Al men bolsam bar kúnámdy arqalap,
Máńgílíkke jaqyndaımyn sát saıyn…
Kúzgí elegıya
Sary mūń qaldy kógalda...
Jazmyshyn ózí syzǵan baq...
Tūmandy jaryp joǵalǵan
Qyp-qyzyl Kúním – qyzǵaldaq.
Qaıyrly būlttar qanatty
Tóbemnen ūshty būrqyrap.
Terektíń jasyn sanap tūr
Kóbelek – sary japyraq.
Jarqyrap qaıta shyqsa-aı Kún!
Topyraq kózí – qaq suy...
Mylqau bír jynǵa ūqsaımyn
Símíríp alǵan baqsy uyn.
Syrymdy kím bar tyńdamaq,
Qoshtastym Kókpen. Pendelík.
Júrekte jyrym íńgálap,
Tūmanda júrdím, sendelíp...
Kúzgí seruen
Japyraqtan jańǵyryp Kúz dauysy,
Altyn boyau úrleıdí Túz ǵaryshy.
Túısígíńe jūmaqty sezdíredí,
Bılep tūrǵan tústerdíń qozǵalysy.
Aspannan syńǵyr etse kúmís xabar,
Shyrshalardyń júıkesí tynyshtalar.
Joryqqa attanǵanda qūs atauly,
Sheru tartyp ūrandar qūmyrsqalar!
Shópterdíń arasynan dabyrlasqan,
Saqalyn sauyp otyr adyraspan!
Terbeledí ıtmūryn óz áníne,
Terbeledí eshkímdí tanymastan.
Jel de míne, tal tappaı qaǵynarǵa,
Sūlap tústí soǵylyp kárí jarǵa.
Qarta oınaıdy talasyp tas ústínde:
Jarqanat-oı,
Qıyal-qańbaq,
Sary qarǵa.
Būl kezde kókjıekte nūr qūlaǵan,
Gúlder úní óltírdí-au shyrqyraǵan!
Basyn shaıqap bal ashar ermen-kempír,
Shashynan jusan ısí būrqyraǵan.
Ermen-kempír bal ashsa – talaǵany,
Qara jıdek – kók tıyn sanaǵany.
Qasynda otyrsa eger tatyr-áje,
Shyrǵanaqtan tastaı sal sadaǵany!
Úıeńkíge sálem ber,
(aqyn ol da),
Sharabynan bíraq ta tatyp alma.
Kúzge aınalyp aǵady aryq íshí,
Bír shetínen tístelgen uaqyt-alma…
Mynau baudyń jaıqalyp bau bolǵaly,
Kúz kelse de jatady tar joldary.
Ǵalam úshín Táńírden sauǵa sūrar,
Kókke qaraı sozylyp tal qoldary.
Qūla beldíń shyrmalǵan nu etegí,
Beıtanys bír dybystar guletedí.
Keuíp qalǵan kógaldyń oraıynan,
Kóbelektíń ruxtary pyr-r-r etedí!
Kúnníń qyzyl oıynan tonǵany ma,
Torǵaı qondy kóńíldíń sharbaǵyna?..
Bírín-bírí sekeńdep qualap júr,
Baǵanalar súıeníp baldaǵyna.
Jetím kúshík aıyrylǵan enesínen,
Óz beınesín jalaıdy tegeshínen…
Ańqauym-aı!
Ańtarylyp qarap qalar,
Poıyz bolyp būlt ótse tóbesínen!
Kesh qaraıdy.
Keshtí de qosh kórdík-aı!
Záu kókte jas qarauyl – on kúndík Aı.
Ertegílík álemníń bír shetínde,
Adam ótíp barady, o, sūmdyq-aı!
Júregímde shaıqalyp az ǵana mūń,
Men mūndaı qoıylymǵa máz bolamyn!
…Qyrkúıektíń shetínde synyp jatyr,
Oıynshyǵy keshegí jaz-balanyń…
Erlan JÚNÍS
Mūńūrǵan
Kúz nege jylaıdy, men be ekem jylatqan?!
Japyraq qūlaıdy,
Qūlatqan –
men emes taǵy da!
Keshírdí ol basynan ne dáuír?
O, bíraq osynyń barlyǵy janyma,
Sonshalyq nege auyr?
Nelíkten kínálí sezínem ózímdí,
kózíníń jasyna?
Súyudí, sezudí,
úıretkendegíń osy ma, Qyrkúıek?
Dertíńdí kótertu úshín be?
Jūtqyzyp jasyńdy?
Kúzgí bak íshínde qańǵyrtyp basymdy?
Sūranam, sezdírgíń keledí o, není?
Japyraq qūlaǵan –
jylaǵan júrektíń óleńí ekenín
ózím de bílemín!
Esíme salmashy!
Dert – ólgen!
Júregím –
onsyz da, kúz, seníń kítabyń...
Qarasha túnínde órtelgen!
Jańbyr
Jańbyr, jańbyr – jalqy júrek, jalǵyz mūń,
Jalǵyz mūńǵa kúz suretín salǵyzdym.
…Jerge túsken japyraqty kótershí,
Mūńymyzdan auyr emes ol bízdíń!
Kúzgí aspannyń kúrsínísín, kemseńín,
Júrekke sap salmaqtadym, ólshedím.
…Qūlap jatqan tamshylardy kóterdím,
Kóz jasyńnan auyr emes ol seníń!
Kúzdí armanǵa senbeıdí dep kím aıtty,
Bízdí armanǵa senbeıdí dep kím aıtty!
…Almatyǵa jauǵan jańbyr nelíkten,
Astanada júrgen mení mūńaıtty?
Jaz da óttí, sūlu salǵan án syńaıly
Jaz da óttí, sūlu salǵan án syńaıly,
“Qosh” deuge qalaı endí jan shydaıdy?!
Jańbyr ıísí... tamyzdyń tońǵaq túní
japyraqtyń kózínen tamshylaıdy.
Auyq-auyq tūr, míne, sebelep tún,
sebelektí kelgendeı óleń etkím,
jańbyr ıísí... ashylǵan terezeden
ánín shyrqap qoyamyn kóbelektíń.
Ár tamshysyn bírlep-bírlep sanap túnníń,
tezírek tań atqanyn qalap tūrmyn.
Kóńílímde mūń da joq, shattyq ta joq,
terezeden eshqaıda qarap tūrmyn...
Aıjan TÁBARAKQYZY
Kúz
Alakeuím.
Jatyr áne íshke tartyp dala demín.
Búgín taǵy...
Kelmedíń... Úmít jylap.
Jalǵyzdyq qūshaǵymda qala berdím.
Mūń túnetíp sanasyna Qońyr Kúzdíń.
Jolymyzdy qospaıma, Ómír bízdíń???
..."Kút" degen eń...sońǵy ret...Sodan bálkím.
Úmíttí keldí me eken, sońynda úzgím.
Habarsyzsyń...Kóńílde kúdík basym.
Sarqylqylǵan joq sonda da úmít jasym.
Túnder ólgen kún bar ǵoı...men eshqashan.
Ol jaıly,
Ūmytpaspyn... Ūmytpaspyn.
Ūzatyp salyp tūrmyn qımastyqpen
Ūzatyp salyp tūrmyn qımastyqpen,
Jyp-jyly sátter qalǵan Qarashany.
... Meníń jazǵan xatyma úndemeısíz,
Sízge sol jarasady...
Sharshatqanda tírlíktíń kúıí keıde,
Ol ras, aldanysh qyp Sízdí oılaǵam.
... Joldar bárín áketer mańdaıymnan,
Qop-qońyr kúzge aınalǵan.
Qarashyqqa osylaı mūń qūlatyp,
Taǵdyr, shírkín, oınaıdy jıí-jıí...
... Men sosyn otyramyn qara shaımen,
Bírge íshíp kúıígímdí...
Yǵy-jyǵy kúnderím jyljı berer,
Sízsíz de ílesíp ap keruen jylǵa.
Taǵdyr taǵy ne daıyndap qoıdy eken,
Báríne kóngen qūlǵa?..
Nazy shyǵar būl daǵy uaqyttyń,
Kezí kelse kóńílden bárí kósher.
Qara kúzden qajyǵan júregímdí,
Qozǵaı ma álí de sher?..
Keshíkpeı Astanaǵa kúz keledí
Keshíkpeı Astanaǵa kúz keledí,
Men – baqytty, mení baq ízdemedí...
Qaıyńdy súıe tūryp, jerdí qūshqan,
Japyraq sıyaqtysyz Síz de endí...
Bayaǵydaı emes qoı sezím degen,
Kóz ílmegen sátterím – tózímge em,
...Bírdeńe ózgere me, óleń jazyp
Sál saǵyndym degenníń ózínde men?
Mezgílí jetken kúní báríníń de,
Būratyny belgílí – jany kímge.
... Nesíne endí kútemín kúzdeı bolyp,
Nesíne oılaıdy ekem, álí kúnge?
Sóz mújígen shaqtardy, taǵatymdy,
Jylap alu úshín tún jaratyldy,
Janyma batady ylǵı men mūńaısam,
Jūbatpaı únsíz ǵana qalatyny.
Áıtpese, bol deppín be, máńgí bírge?
Ókínísh úmítímdí kómdí múlde;
Sezímí ólíp ketken būl júrektíń
Keregí bola qoısyn endí kímge?..
Ómírdíń bárín mūń ǵyp ne qylaıyn?
Onsyz da keudení kóp jedí uaıym,
Bír dūǵa tíleńízshí, Jaratqannan,
Ońymnan tuar sonda meníń de Aıym...
Jūbanysh ízdep qaıtady qūstar
Jūbanysh ízdep qaıtady qūstar,
janyna batyp qaı qaıǵy?
Eshteńe ūqpas jeńíltek jel kep,
japyraqpenen oınaıdy.
Sary bauyr dala búk túsíp jatyr,
jazyn qıya almaı basqaǵa.
Uaqyt degeníń mólt ete túsken,
sūmdaıryqtaǵy jas qana.
Janymdy qaryp qyp-qyzyl sózben,
balkonda ūzaq oı shektím.
Bízge de múmkín qaıtu kerek pe,
janyńdy ūqpaı qoısa eshkím.
Báríne ózí kínálí jandaı,
aulada otyr Kúz únsíz.
...Ylǵı da maǵan tesíle qarap
tūrady bír kóz
- Síz kímsíz?!
Qūstar-au, qūstar...
Men de senderdeı,
qaıtuym úshín kelíp pe em?
Tym ūza-a-q bolyp kórínedí osy,
būl ómír maǵan nelíkten?
Kóńílge uaqyt jamau bolmasyn,
kesh sezdík, nege kesh bíldík?
Tírshílík degeníń – qaıtu eken ǵoı,
qaıtudyń mání – ∞ !
