Mūzbalaq Mūqaǵalı turaly qyzyqty derekter
"Búgín meníń tuǵan kúním, oı, pálí-aı!
Myna adamdar neǵyp jaty toılamaı?!
Banket jasap berer edím ózím-aq
Táńírdíń bír jarytpaı-aq qoıǵany-aı", dep jyrlaǵan Aqynnyń tuǵanyna bıyl 95 jyl boldy.
Aqynnyń ómírbayany
Mūqaǵalı Súleımenūly Maqataev Almaty oblysy Raıymbek audany Qarasaz auylynda 1931 jyly 9 aqpanda dúnıege kelgen. Aqynnyń azan qoıyp shaqyrǵan aty – Mūhametqalı. Bíraq ata-anasy paıǵambar atymen júru auyr tıedí dep sábı kúnínen "Mūqaǵalı" dep erkeletken. Mūqaǵalıden keıín bír qyz, úsh ūl dúnıege keledí. Osylardyń íshínde bír ūl men qyz sábı kúnínde shetíneıdí.
Mūqaǵalıdyń ákesí Súleımen qarapaıym sharua, otandastarymen bírge maıdanǵa attanǵan. Al anasy Naǵımanǵa aqyn asa jaqyn bolmaǵan. Ony jeńge esebínde kórgen. Būl otbasyndaǵy tūńǵysh ūldyń ata-áje qolynda ósuímen baılanysty bolsa kerek.
Mūqaǵalı jastaıynan ádebı shyǵarmalardy súıíp oqyp, 14-15 jasynan óleń jaza bastaıdy. Qazaq klassıkterínen bólek, Esenın, Pushkın, Blok, Geıne, Gete, Dyuma, Draızer, Baıron, Balzak, Shekspır jáne Londondy súıíp oqıdy. Narynqoldaǵy mektep ınternatta bílím alyp, keıín Qazaq memlekettík unıversıtetíníń fılologıya fakultetínde, shet tílder ınstıtutynda, keıín QazMU-dyń zań fakultetínde oqıdy. 1973 jyly Máskeu qalasyndaǵy Maksım Gorkıı atyndaǵy ádebıet ınstıtutynyń studentí atanady. Bíraq būl oquyn da sońyna deıín támamdamaı, bír jyldan keıín elge oralady. Ózíníń aıtuynsha, būǵan balalaryna degen saǵynyshy men oqu baǵdarlamasyna kóńílíníń tolmauy sebep bolǵan.
Unıversıtet qabyrǵasynda bílím almaudy jón kórgen aqyn auyldyq keńes hatshysy, tuǵan auylynda orys tílí páníníń mūǵalímí, audandyq gazet tílshísí qyzmetín atqarady. Óleńderí respublıkalyq baspasóz betterínde 1950 jyldan bastap jaryq kóre bastaıdy. Keıín ózíníń shyǵarmashylyq qarym-qabíletíne úlken sením artyp, 1962 jyly Almaty qalasyna qonys audarady. Alyp shaharǵa kelgen soń "Qazaq" radıosynda dıktor, "Sotsıalıstík Qazaqstan" gazetínde tílshí, "Jūldyz", "Mádenıet jáne tūrmys" jurnalynda mádenı qyzmetker bolyp jūmys ísteıdí. Sondaı-aq, jazushylar odaǵynyń poezıya bólímínde keńesshí qyzmetín atqarady. Almatyda qarjylaı qıyndyqtarǵa tap bolǵanyna qaramastan, osylaısha aqyn árdaıym qara óleńge degen mahabbat otyn tūtatyp otyrdy.
Mūqaǵalı Maqataevtyń alǵashqy jyr jınaǵy 33 jasynda shyqqan. Būdan keıín 1964-76 jyldar aralyǵynda segíz jyr jınaǵy jaryq kóredí. Búgínde aqynnan 1 000-nan astam óleń men poema qaldy. Dálírek aqynnyń "Qyrman basynda", "Qoıshy bala – Ákítaı" óleńderí 1949 jyly "Sovettík shekara" gazetínde basylyp shyqty. Būdan keıín 1951 jyly "Ínímníń oıy", "Sheber" óleńderí "Jastyq jyry" atty jınaqqa endí. Mūqaǵalı Maqataev poema men poezıyadan bólek, audarma da jasaǵan.
Aqynnyń jan dúnıesín túsínu kez kelgenníń qolynan kele bermeıdí jáne onyń ómírlík serígíne aınalu úlken jauapkershílíktí talap etedí. Mahabbat taqyrybynyń jyrshysyna aınalǵan aqynnyń tuyndylaryna amanatpen qarau Lashyn Ázímjanovaǵa būıyrǵan. Mūqaǵalı Maqataevtyń súıíp qosylǵan jary óleńderíníń bírínshí oqyrmany árí synshysy bola bíldí.
"Ákemízdíń alǵashqy tuyndylarynyń synshysy anamyz boldy. Ol kísí auylda da, Almatyǵa kóshíp kelgende de orys mektepterínde qazaq tílínen sabaq beríp júrdí. Ákemníń kabınetínen shyǵa sala óleńín anama ákelíp oqyp beretíní esímde. Sheshem mūndaıda óz píkírín aıtyp otyratyn", deıdí aqynnyń ūly Jūldyz Maqataev.
Aqynnyń ómírlík serígímen kezdesken sátí búgínde ańyzǵa aınalyp, el auzynda júr. Kelíní Baqytgúl Qydyrbaıqyzynyń aıtuynsha, enesí shashy tobyǵyna deıín túsetín, aqqūba, sūńǵaq boıly, ádemí qyz atanǵan. Mūqaǵalı Maqataev ony bírneshe kísímen áńgímelesíp tūryp alǵash kóríp qalady. Sonda Lashyn Ázímjanova attyń ústínde shauyp bara jatqan eken.
Aqynnyń áıelí ne úshín ókíndí?
"Apamyz attyń ústínde ádemí kórínse kerek. Bírden "Men osy qyzǵa úılenemín" dep aıtqan eken. Atamyz būl kezde 17, al anamyz 21 jasta bolatyn. "Jas aıyrmashylyǵyna qaramastan, auylda júrgende bír-bírímízge hat jazyp, úlken qara tastyń ústínde otyryp tańdy atyratynbyz. Sol kezde maǵan neshe túrlí keremet óleńín oqyp beretín" dep aıtatyn anamyz. Bírde auyldaǵy klubta "Qozy Kórpesh - Bayan Sūlu" qoıylymynda atam men anam basty róldí somdap, mahabbat ūshqyny osy kezde paıda bolǵan eken. Anam kópke deıín atam jas kezínde ózíne jazǵan hattardy jınamaǵany úshín ókíníp júrdí", deıdí kelíní.
Aqyn júregín mazdatqan aru būl kezde auylǵa jańadan kelgen jas maman bolatyn. Aqyn ózínen tórt jas úlken bílímdí qyzdy qaratudan esh seskengen joq.
Lashynnyń shyn esímí - Lázıman. Jaqyndarynyń aıtuynsha, er mínezdí bolǵany úshín jūrt ony Lashyn dep atap ketken.
Syrly sezímge toly jyr arnaǵan súıíktísíne aqyn 1949 jyly qosylyp, shańyraq kóteredí.
Aqynnyń júregíne jazylmas jara salǵan qandaı oqıǵa?
Otbasylarynda alty bala dúnıege kelgenímen, ekí úlken qyzy ajal qūshady. Ekeuínen keıín 1953 jyly Jūldyz, 1958 jyly Almagúl, 1960 jyly Aıbar jáne 1966 jyly Sholpan esímdí balalary dúnıege keledí.
"Maıgúl mototsıkl qaǵyp kóz jūmǵanda, áke-sheshemníń qatty qaıǵyrǵanyn kórdím. Túngí saǵat ekíler shamasynda ekeuí bír-bírín qūshaqtap keldí. Qaıtys bolar shaǵynda da kúızelíske túsíp, kópshílík tarapynan elenbeı qalyp jatty.
Halyq jazushylar odaǵynan da shettetílgenín jaqsy bíledí. Mínezínen ózíne talaı jau tapty. Óte kúrdelí adam edí. Bírde Dínmūhamed Qonaevqa hat jazyp, ózgerís bola ma dep qatty kúttí", deıdí Jūldyz Maqataev.
Úlken ūly aqynnyń meıírban árí ashyq jan bolǵanyn aıtady. Kópshílík ony alystan tanyp, "Mūqaǵalı keldí" dep eleń ete qalatyn. Kítaptary basylyp shyqqan kezde úıde úlken quanysh pen toı bolǵan. Sondaı-aq, Jūldyz Maqataev anasyn tuysqandarynyń "táte" emes, "aǵa" dep aıtqanyn eske aldy. Ol mūny anasynyń erkek shora mínezímen baılanystyrady.
Kelíníníń aıtuynsha, aqyn qaıyn atasy Almatyda jūmyssyz qalyp, qarajattan qatty qysylsa da, qonaqjaı bolǵan. Keıde, típtí, qysylyp júrgeníne qaramastan, ózímen bírge on shaqty dosyn ertíp kelíp as beretínín aıtady.
Osy zamandaǵy sayasattyń qıtūrqy áreketterí aqyndy talaı jylatty. Típtí, shaǵyn kítapshalarynyń ózí sayası súzgíden ótken. Al aqyn úshín tuǵan balasyndaı kóretín jyrlaryn bólshektep tastaǵannan artyq qasíret joq ekení sózsíz.
Aqynnyń ūly áke jolyn qumady
"Ákem "Men barlyq syn men pendeshílíktí kóteremín. Būl nársege shydaımyn. Bíraq shyǵarmashylyǵyma tıísken adamdardy kótere almaımyn" dep únemí aıtyp otyratyn. Ol ózíníń shyǵarmashylyǵyna óte adal qarady", deıdí ūly.
Jūldyz Maqataevtyń zańger mamandyǵyn tańdauyna ákesí áser etken. Áuletínde zań salasynda qyzmetker bolmaǵandyqtan, ūlyna zańger mamandyǵyn tańdauǵa keńes bergen.
Halyq arasynda kópke deıín "Aqyn Farıza Ońǵarsynova men Mūqaǵalı Maqataevtyń arasynda sezím bar" degen áńgíme júrdí. Alaıda Farıza Ońǵarsynova otandyq basylymdarǵa bergen sūhbatynda mūnyń tek aǵa men qaryndastyń, aqyn men aqynnyń arasyndaǵy baılanys ekenín aıtumen boldy.
Ol aınalasyndaǵylardyń mūndaı qarym-qatynasqa shynaıy súısíníp qyzyǵudyń ornyna qyzǵanyshtyń qyzyl ıtín úrgízuge tyrysqanyn jasyrmaıdy. Sondaı-aq, mūndaı tar nıettí adamdar "Alla taǵaladan jazasyn aldy" dep aıtqan-dy.
"Ekí-úsh shumaǵyn oqyǵan soń "Oıpyrmaı-aı, netken óleń. Mynany kím jazyp júr?" dep qatty tańǵaldym. Shydaı almaı qaǵazdyń sońyna qarap edím "Mūqaǵalı Maqataev, emhana, pálenínshí jyl, túngí saǵat on ekí" dep jazylyp tūr eken. Men Mūqaǵalıdí ómírímde 2-3 ret kórdím. Jastau kezímízde Tahauı Ahtanovtyń 50 jyldyq mereıtoıyna bardyq. Shet jaqtaǵy bír ústelde otyrǵan edím jūrt "Oıbaı, Mūqaǵalı kele jatyr" dep shulady. Kenet bíreu ekí ıyǵyma qolyn qoıyp tūrdy. Jūrtta ún joq.
Meníń de mínezím ońyp tūrmaǵan soń, ekeuí tóbelesíp keter dep oılasa kerek. Bíraq úndemedím. Qolymnan jetektep, aspazshylardyń tamaq alyp shyǵatyn jeríne apardy. "Ne aıtasyz, aǵa?" dep edím, úsh ret "Bala, sheńberden shyǵu kerek" dedí. Qaıtadan jetektep ákelíp ornyma otyrǵyzdy da ózí ketíp qaldy. Ekeuímízge qatysty kóptegen áńgíme boldy. Bálkím ol kísíníń tarapynan mahabbat bolǵan shyǵar. Maǵan keıde jaqsy kóretínín ūyalyp aıta almaı júrgen kíshkene bala sıyaqty elesteıtín", — deıdí aqyn.
Mūqaǵalı Maqataev 1976 jyldyń 27 nauryzynda bauyr tsırrozy auruynan kóz jūmdy. Al áıelí 2006 qaıtys boldy. Bíraz uaqyt auruhanada jatyp emdelmek bolady. Sonda aqyn áıelíníń qatty qınalǵanyn kóríp "Kúrsínbeshí" atty óleńín jazǵan eken.
Bolashaqqa úlken úmít artqan aqynnyń mol mūrasy ūrpaq sanasynda máńgíge saqtalary sózsíz. Ózín poezıyanyń syńaryna balaǵan aqyn bıyl kózí tírí bolsa, 88 jasqa tolatyn edí.
